tvořivost nižšího stupně – vytváření nových spojení, kombinací prvků, které již existují, rozkládání zásad, pojmů, které jsou již vytvořené, aplikace v nových oblastech atd. tvořivost vyššího stupně – vytváření nových, cenných prvků, které jsou základem vnitřní tvořivosti (teorie relativity) expresivní kreativita – nejjednodušší, u dětí produktivní kreativita – řemeslná tvořivost invenční kreativita – originální nápad v technických projektech, hudbě inovační kreativita – nové postupy ve vědě, technice i umění emergetivní kreativita – zcela nové ideje, objevy na nejvyšší vědecké a umělecké úrovni
Kreativita závisí na schopnostech, které nazýváme divergentní myšlení. Jde v něm hlavně o plynulost, pružnost a originalitu myšlení. Neomezuje se na zafixované a tradiční stereotypy, kde dochází k různým řešením téhož úkolu. Kdežto konvergentní myšlení je spojeno s tradičním procesem učení – osvojení si nových poznatků shromážděných předchozími generacemi. A to jsou ty naše naučené programy, které jsme převzali z předchozí výchovy.
problémová senzitivita – schopnost poznávat problémy a akceptovat netradiční přístupy k jejich řešení flexibilita – schopnost pružně měnit způsoby a východiska myšlení fluence – schopnost vytvářet větší množství hypotéz, idejí, myšlenek a koncepcí originalita – schopnost formulovat novou, netradiční myšlenku, řešení či rozhodnutí elaborace – schopnost vypracovat detaily plánu, uplatňovat proporce a vyváženost redefinice – schopnost měnit strukturu dat a uplatnit i extrémní řešení, výjimečné
Existují i neintelektové faktory tvořivosti (fantazie, citlivost, nekonformita aj.) Ty velmi pozitivně přispívají k vyšší kreativitě a tvořivosti jako takové. Lidé s tvořivými schopnostmi se odpoutávají od stereotypů, preferují riziko a nejistotu v zájmu nových poznatků a zkušeností. Moderní psychologické teorie zahrnují tvořivost do definice inteligence. A protože každé dítě dokáže být tvořivé, postupně se dostaneme i k tomu, jakým způsobem děti motivovat k tak důležité a zásadní činnosti pro jejich přirozený vývoj a schopnosti.
Představte si, že jste šéfy velké firmy a potřebujete do svého týmu vybrat schopné lidi. Připravíte tedy konkurz i zadání, které mají uchazeči o místo zpracovat. Zadání bude zaměřené řekněme na motivování zaměstnanců jiným způsobem, než hodinovou sazbou. A 95% lidí na konkurzu vám do dotazníku napíší, že to lze zařídit prémiemi a osobním ohodnocením. Zbylých 5% ovšem přidá ještě procenta ze zisku firmy, rodinnou dovolenou pro nejlepší 3 zaměstnance firmy apod. 
Uvedu další příklad ze života, tentokrát ve vztahu nás dospělých k dětem.
Máte raději hodné děti, nebo zlobivé děti? To je otázka co? Tak si to převeďte do dospělosti vašich dětí v předchozím příkladu. Pokud vám tedy všechno dítě odkývá, neprotestuje a vy o něm pomalu ani nevíte, tak jak se uchytí v životě, pokud nebudete podporovat jeho vlastní názor? Všechno odkývá, odsouhlasí a co se stane. Až bude dospělé, jeho šéf dá přednost kreativnějšímu, protože hýří nápady a ne se vším hned souhlasí. Už chápete tu neskutečnou spojitost výchovy v dětství, dospívání a připravování na život v dospělosti? Pokud tedy doma neustále bojujete se „zlobivými“ dětmi, tak těchto bojů zanechte a raději je začněte podporovat v jejich vlastních názorech, i když s nimi nebude vždy ztotožněny. Dítě s vámi nemusí vždy souhlasit, stejně jako vy nemusíte souhlasit se vším, co chce, nebo co udělá. Pokud k sobě ale začnete přistupovat v přátelském duchu s porozuměním, můžete se společně mnohému naučit.
Přeji vám všem hodně štěstí na cestě poznání a budu moc rád, pokud tento ojedinělý projekt „JAK NA DĚTI“ budete všude podporovat a šířit, protože si to zasloužíte všichni včetně vašich dětí. Co to je? Vědět i to, co nás nikdy nikdo neučil. Jedině tak se totiž dostanete společně mnohem, mnohem dál. Pište do komentářů podporujte FB stránky a pište i na email: radovan@jak-na-deti.cz