Každé malé dítě občas touží po tom mít doma nějakého domácího mazlíčka. A protože je každé dítě individuální, tak i jeho potřeby a touhy jsou různé. Mezi nejčastější domácí mazlíčky patří pes, kočka, morče, křeček, myš, krysa, králík, ptáci, hadi, ještěři, pavouci a další. Mazlíčkové, které se už do bytu nevejdou a přesto dětská láska k nim je obrovská jsou hlavně koně, kozy, nebo ovce. Je zarážející, že za posledních 20 let se v souvislosti rostoucí oblibou jezdectví, zdvojnásobil výskyt alergie na koně. Její projevy jsou velmi silné, stejně jako např. u koček.
Lidé mají již dlouho zažitou představu o tom, že za alergii je nejvíce zodpovědná hlavně srst zvířete, ale je to jinak. Může za to látka, (bílkovina Fel d1), která vytváří alergen přímo na kůži výše zmíněných zvířat. Navíc je obsažena i ve slinách, moči, slzách a šupinkách kůže. Tento alergen se navíc v uzavřeném prostoru volně šíří do ovzduší a alergik ho tak stále vdechuje. K tomu je dále nutné si uvědomit, že pokud někdo doma chová kočku a přijde do školy, kde bude ve třídě citlivé dítě na takové alergeny, může dojít velmi aktivní reakci. Jak je to možné? Kočičí srst totiž dokáže cestovat i na lidském oblečení, obuvi apod. A pak není divu, že se u dítěte s predispozicí k alergii vytvoří obranná reakce, aniž by se dostalo do přímého kontaktu se zvířetem.
U psů je alergen znám jako (Can f1), ale ten je mnohem slabší a není tak dráždiví na průdušky. Pokud si tedy naše dítě vzpomene pořídit si nějakého toho domácího mazlíčka, je mnohem vhodnější předem dítě „vystavit“ u svých známých, dědečka, babičky, nebo přímo v prodejně do kontaktu s tímto alergenem. Pokud nenastane žádná negativní reakce, není čeho se obávat.
Pokud už ale nějakého toho domácího mazlíčka máme a následně zjistíme alergickou reakci u svého dítěte, měli bychom dodržovat několik zásad, neboť alergie v prvé řadě snižuje kvalitu života. Mezi hlavní patří nepozornost, změny nálad, únavu, poruchy spánku, přecitlivělost a další, což negativně ovlivňuje každodenní činnost v práci, ve škole i volném čase.
Zásady a opatření:
1 Odstranit koberce (největší magnet na roztoče a alergeny!)
2 Luxovat alespoň 2x týdně
3 Zvíře koupat 2x do měsíce (výrazně sníží množství alergenu)
4 Nevpouštět zvíře do prostor, kde se alergik nejvíce zdržuje
5 Omezit co nejvíce přítomnost zvířete uvnitř bytu
6 Kartáčovat zvíře denně mimo prostory bytu
7 Pravidelně kartáčovat i oblečení, které je přímo vystaveno alergenu díky kontaktu s ovzduším, kde se zvíře vyskytuje
8 Nespat se zvířetem v posteli a nevpouštět ani na pohovku či křesla
9 Nenechávat čistit prostory určené domácímu mazlíčkovi ani uklízet výkaly alergikem (velké nebezpečí rozšíření alergických reakcí)
10 U velkých alergických reakcí je nejvhodnější zvíře někomu darovat a spíše ho chodit s dítětem navštěvovat, než ho dále vystavovat těmto alergickým reakcím.
Při zánětlivých procesech alergických reakcí se běžně užívají kortikosteroidy, kromony, některá antihistaminika a antileukotrieny. Ovšem žádné z těchto léků neřeší skutečnou příčinu alergií. Klíček k úspěchu je v prvé řadě alergenová imunoterapie, která má čtyři hlavní přínosy pro lepší a kvalitnější život.
1) Snižuje množství užívaných léků
2) Pomáhá preventivně zabránit vzniku nových alergií
3) Zmírňuje nebo občas dokonce odstraňuje příznaky alergií
4) Preventivně pomáhá před dalším rozvojem alergické rýmy a astmatu
Druhou možností je využití programu NLP, kdy lze přednastavit vědomě program v hlavě a nahradit je zamouzdravovacími schopnostmi vlastního organismu. Během několika sezení tak lze naše soustředění a neustálé přiživování nemoci vlastní energií (v tomto případě alergickými reakcemi), eliminovat na minimum a posléze úplně odstranit z našeho života. Pokud se tedy místo neustálého soustředění na nemoc budeme soustředit na zdraví, tělo si postupem času dokáže samo vytvořit potřebné protilátky.
Ty za podpory přírody a správné životosprávy nežádoucí alergie z našeho těla úplně odstraní a náš život se opět dostane do rovnováhy. Pokud jsem měl tedy zkušenost s dětmi, které měli silné astma, alergie na seno, prach, domácí mazlíčky apod. a velmi často braly podpůrné léky a tzv. „si foukali“, po několika sezeních si se mnou mohly klidně hrát v seně, válet se po rozkvetlé louce atd., žádné další prášky ani „foukátka“ už pak nepotřebovaly. Proto jak tvrdím, vše se vším souvisí a je tudíž velmi důležité věnovat pozornost i tomu, čemu vlastně chceme dávat svoji energii a jak začít myslet jinak.
S láskou a úctou váš osobní trenér Radovan