Pokračování na téma lososi z lososích farem…
Kontrola lososích farem
Mořské vši žijí ve slané vodě a ke své oběti se přichytí zvláštními vlákny. Nejprve se živí jejich hlenem, pak se ale prokoušou do kůže a sají jim krev; méně odolní jedinci hynou. V budoucnu by se mohl změnit celý genetický systém divoké fauny. Lososům jsou preventivně aplikována antibiotika a vakcíny a probíhá i mechanické očišťování ryb od vší. Ministerstvo rybolovu považuje únik lososů jako prioritní problém a snaží se zjednat nápravu. Před 5 lety v červenci byla vytvořena zvláštní vládní komise, která má kontrolovat kvalitu zařízení v chovných farmách. Komise bude muset certifikovat zařízení v rybářském průmyslu. V souladu s novými požadavky se tisíce námořních farem podél západního pobřeží Norska změnilo v supermoderní vodní pevnosti, které se podobají stále méně tradičním lososím farmám.
John Fredriksen je jedním z nejbohatších mužů světa. V Norsku se mu přezdívá („Velký Vlk“ – V.V.). Na veřejnosti se vůbec neukazuje. Jeho majetek je úzce spjatý s mořem. Vlastní lodě, ropné plošiny – a farmy na chov lososů. Jih Chile je rájem nedotčené přírody. Jako houby po dešti se tu však začaly objevovat lososí farmy. Největším investorem je společnost Johna Fredriksena Marine Harves. Každým rokem odsud putuje k zákazníkům v Evropě, Japonsku a ve Spojených státech sto miliónů lososů, což představuje třetinu světové spotřeby.
Válka o čínský trh
Chovatelé lososů vedou mezi sebou konkurenční válku. Ale ta by nás, zákazníky, neměla mýlit. Mezi skotským a norským lososem je malý rozdíl biologický, zato velký marketingový. Ve Skotsku a v Irsku chovají lososy na farmách v Atlantiku, v Norsku ve fjordech. Říká se, že skotský losos je nejlepší, ale to je věc názoru. Každému chutná něco jiného. Skotští producenti této ryby, v lednu 2011, podepsali s Čínou přelomovou obchodní smlouvu, která jim umožní dodávat přímo na čínský trh. Skutečnost, že Norsko upadlo v Číně v nemilost kvůli Liou Siao-Poovi otevřela Skotům cestu na tento obří trh, který léta ovládali právě Norové. Podle čínského serveru Global Times, kontrolovaného čínskou vládou, dodávaly do předloňského roku 90 procent lososů, které se v Číně konzumovaly, právě norské lososí farmy. Norsko je však od loňského října, kdy Nobelova nadace udělila svou cenu míru Liouovi, v Číně v diplomatickém „mrazáku“.
Negativní vlivy farem
Typická chovná stanice, ve které se nachází 200 000 lososů, vytváří stejné množství fekálií jako město, ve kterém žije 62 000 lidí. Vypouštění těchto výkalů do vod v okolí chovných stanic ohrožuje přežití menších lososů, kteří se v těchto oblastech přirozeně vyskytují, stejně jako dravců, kteří se jimi živí. Nejen to. Dochází k ohrožení budoucnosti místního rybolovu a lidských společenství, které jsou závislé na čistých a zdravých oceánech. Chovné masožravé ryby, jako jsou lososi či tuňáci, mají vysokou spotřebu krmiva, což vyvrací často opakovaný mýtus o tom, že průmyslové rybí chovy jsou řešením problému nadměrného rybolovu. K „vyprodukování“ jednoho kilogramu lososího masa je totiž zapotřebí až pěti kilogramů krmiva, které se vyrábí z tučných ryb jako jsou sledi, sardinky a makrely. Průmyslový lov těchto ryb přitom narušuje dynamickou rovnováhu mořských ekosystémů. Celosvětově jsou v síťových ohradách v pobřežních vodách chovány obrovské počty lososů. Typická lososí „farma“ obsahuje až 15 ohrad a v každé z nich se nachází až 15 000 ryb. K čemu jsou vůbec tyto informace pro lidstvo dobré? …..
Pokračování příště.
Vydržte a počkejte si na třetí díl, protože ten vám to vše propojí a otevře oči.
S láskou a úctou váš osobní trenér Radovan a tým ŠR.